Žilní bércový vřed <span>(ulcus cruris venosum)</span>

Žilní bércový vřed (ulcus cruris venosum)

Co je bércový vřed?

Bércový vřed je definován jako poškození kůže pod kolenem, které se nezhojí během dvou týdnů. Tyto rány mohou být bolestivé, svědivé a mokvající. Existuje několik možných příčin ran dolních končetin. Asi 1 % západní populace je postiženo akutním žilním vředem na noze*.

Příčiny: Jak se vyvíjí rána na dolní končetině?

Rána na dolní končetině může být způsobena různými stavy. Nejběžnějším základním stavem, který přispívá k ulceraci dolních končetin, je žilní onemocnění, které tvoří 60–80 procent všech ran dolních končetin. ** Riziko se pravděpodobně bude zvyšovat, protože průměrná délka života se zvyšuje, a lidé v pokročilejším věku mívají obecně více přidružených chorob. Včasné a přesné posouzení pomůže diagnostikovat příčinu rány, aby bylo zajištěno, že pacient dostane správnou léčbu. Klasifikační nástroj identifikuje různé formy ran na dolních končetinách podle hlavní poruchy oběhu:

  • Žilní bércový vřed: nejtěžší forma chronické žilní nedostatečnosti (C6 podle CEAP, viz níže)
  • Arteriální bércový vřed: způsoben arteriosklerózou / arteriální kalcifikací (PAD: onemocnění periferních tepen)
  • Smíšená etiologie bércových vředů: žilní (venózní) i arteriální příčiny
  • Jiné vředy jsou následkem jiných příčin, jako jsou dekubity (proleženiny, tlakové vředy) nebo vředy vyvolané léky, malignitou (zhoubným nádorem) atd.

Nejběžnější forma: Žilní bércové vředy

Znázornění zdravé žíly (vlevo) a abnormální žíly (vpravo).

60-80 procent všech ran dolních končetin je považováno za venózní. ** Pouze asi 10–30 procent je způsobeno arteriálními oběhovými problémy. ***

10–20 procent pacientů trpí smíšenou etiologickou ránou způsobenou žilní a arteriální chorobou. ***

Nejčastější příčinou je závažná chronická žilní nedostatečnost. V průběhu času se u pacienta může vyvinout nekompetentnost žilní chlopně (což má za následek, že část krve se vrací zpět dolů do žil, spíše než aby byla poháněna zpět k srdci). To způsobí nárůst tlaku v žilním systému, což vede ke zvětšení žil, k otokům a kožním změnám.

Známky a příznaky žilního onemocnění

Je důležité identifikovat raná stadia žilního onemocnění a podstoupit léčbu, aby se zabránilo zhoršení příznaků způsobujících zbytečný diskomfort. Závažnost chronických žilních onemocnění lze klasifikovat podle stupnice CEAP:

  • C = Clinic (klinické nálezy)
  • E = Ethiology (příčiny/spuštění poruchy)
  • A = Anatomy (anatomická lokalizace)
  • P = Patophysiology (patologická dysfunkce)
Stádium Změny
C 0 Žádné viditelné známky žilního onemocnění
C 1 Telangiektazie (pavoučí žíly)
C 2 Křečové žíly (= varikóza) bez klinické indikace chronické žilní nedostatečnosti (= trvalá žilní slabost)
C 3 Křečové žíly (= varikóza) s edémem (otok)
C 4  Křečové žíly (= varikóza) s trofickými změnami na pokožce, dělí se na:
C 4a Pigmentace (= změny na pokožce) nebo ekzém (= dermatitida, zánětlivá kožní reakce)
C 4b Lipodermatoskleróza (= ztvrdnutí podkožní tukové tkáně) nebo bílá atrofie (atrophie blanche)
C 5 Křečové žíly (= varikóza) se zhojeným „ulcus cruris venosum“ (= bércový vřed)
C 6 Křečové žíly (= varikóza) s floridním „ulcus cruris venosum“ (= bércový vřed)

Existují některé fyzické změny kůže, které jsou známkou žilního onemocnění, a včasná léčba by měla snížit diskomfort. Můžou to být těžké, unavené a svědící nohy a oteklé, rozšířené žíly na nohou a křečové žíly. Žilní krev již není správně transportována k srdci, což vede ke zvýšenému tlaku v žilách, který se běžně označuje jako žilní (venózní) hypertenze. Zvýšený objem krve z nekompetentních žil může vést k edému, tj. viditelnému a hmatatelnému nahromadění tekutiny, které se tvoří ve tkáni.

Kožní změny v rané fázi žilního onemocnění

Nejmenší poranění mohou vést k ráně, která se nehojí

Lehká zranění, jako například přibouchnutí od dveří automobilu nebo zranění na zahradě, může vést k porušení kůže s následkem rány na dolní končetině, která se může obtížně hojit.

V důsledku zranění mají pacienti méně pohybu. To znamená, že lýtková svalová pumpa, která podporuje žilní systém v transportu krve směrem k srdci, zpomaluje žilní návrat z již nedostatečných žil. Porušení kůže může zvýšit riziko infekce, což může dále zpomalit hojení a způsobit nepříjemný zápach. Kombinace bolesti, snížené pohyblivosti, zápachu a exsudátu z rány může vést k sociální izolaci pacientů.

Rizikové faktory pro poranění dolních končetin

Výskyt žilních bércových vředů se zvyšuje s věkem: Jak lidé stárnou, jejich aktivita se může postupně snižovat, což vede k tomu, že lýtková svalová pumpa není pravidelně stimulována. To má pak za následek hromadění krve v nohách. Ženy bývají postiženy častěji než muži. * Dalšími faktory, které zvyšují riziko kožních problémů, jsou cukrovka a kouření.

Genetická predispozice: Žilní choroby jsou do jisté míry dědičné. Je pravděpodobné, že další členové vaší rodiny mohou mít podobné příznaky. Proto může zlepšená povědomost týkající se tohoto tématu přispět k dřívější intervenci.

Obrázky - bércový vřed

Prevence žilních bércových vředů: hlavní tipy

Změny kůže a malá rána na dolní končetině mohou způsobit dlouhodobé problémy, pokud nebudou včas ošetřeny. Nejlepší prevencí je zlepšení povědomí pacienta, poučení k vyhledání známek a příznaků a získání doporučení od zdravotnického pracovníka v raných fázích, aby bylo možné zahájit správnou léčbu. Pokud zůstanou žilní poruchy neléčené, často nezpůsobují pacientům po mnoho let velké bolesti.

Léčba žilního bércového vředu

Při léčbě žilních ran dolních končetin je důležité léčit základní onemocnění, tj. chronickou žilní nedostatečnost. Cílem léčby je zlepšit zhoršený žilní návrat. Zdravotnický pracovník prodiskutuje s pacientem možnosti léčby. Mezi možnosti patří čištění ran, ošetření ran obvazy, kompresivní terapie pomocí zdravotních kompresivních punčoch nebo nastavitelnými kompresními systémy, stejně jako operace žil.

Doba hojení: Existuje mnoho faktorů, které ovlivňují proces hojení:

Doba hojení rány závisí na různých faktorech spolu s léčbou, která je v souladu s doporučenými postupy, jako je věk pacienta, možné komorbidity a umístění a velikost rány.

Důkazy však naznačují, že i když je první volbou pro žilní terapii dolních končetin kompresivní léčba, více než 80 procent pacientů s žilním bércovým vředem ji během fáze akutní rány nedostává. ***

Po zhojení vředu by měl zdravotnický pracovník provádět pravidelné kontroly, aby se zajistilo, že se rána neobjeví znovu. To zahrnuje léčbu pomocí zdravotních kompresivních punčoch.

Kteří zdravotní pracovníci ošetřují rány dolních končetin?

Každý pacient s ránou na dolní končetině by měl okamžitě vyhledat lékařské ošetření. Vaším prvním kontaktem by měla být váš praktický lékař. Bude schopen posoudit, zda je pro ošetření rány nutný odborný zásah:

  • Specializovaní lékaři, jako jsou cévní poradci, dermatologové (kožní specialisté), diabetologové (lékaři specializující se na léčbu cukrovky), jsou specialisté, na které můžete být také odkázáni.
  • Certifikovaní poradci pro domácí péči
  • Ambulantní zdravotní péče u odborných lékařů

Fáze léčby bércových vředů

  • Fáze 1 – Vyčištění rány
  • Fáze 2 - Léčba základního onemocnění
  • Fáze 3 - Prevence recidivy

Zahojí se se pouze čistá rána

Díky sterilní látce, která již byla předem zvlhčena v čisticím roztoku, lze ránu, její okraje a okolní pokožku očistit a zvlhčit, aby bylo dosaženo lepšího hojení ran.

Od této chvíle můžeme zahájit vlastní léčbu rány.

Aby se zabránilo recidivě bércového vředu

U žilních ran dolních končetin přetrvává základní onemocnění, chronická žilní nedostatečnost, i po zahojení rány. Aby se zabránilo dalšímu zhoršování pokožky, měla by být dlouhodobá léčba udržována kompresní terapií. Existuje celá řada možností, jak z ní udělat módní a pohodlný doplněk, ať už je váš každodenní šatník jakýkoliv. 

Po zhojení rány si pacienti mohou vybrat ze široké škály zdravotních kompresivních punčoch v různých barvách a variantách. Kompresivní punčochy vyrobené technologií plochého pletení jsou ideální volbou pro pacienty s poruchou lymfatického systému a následným sklonem k lymfedému.

Pokud existuje tendence k žilnímu otoku, používají se kompresivní punčochy vyrobené technologií kruhového pletení. To umožňuje, aby byl každý pacient léčen individuálně, aby byl zachován dlouhodobý úspěch terapie.

Pro pacienty, kteří mají problémy se zdravotními kompresivními punčochami (např. při nasazování a svlékání), jsou alternativou k pokračování v kompresní terapii nastavitelné kompresní prostředky.

Poté předepíší příslušné produkty pro péči o rány, aby vyhovovaly individuálnímu léčebnému plánu pacienta.

 

* Harding K et al. Simplifying venous leg ulcer management. Consensus recommendations. Wounds International 2015.

** Scottish Intercollegiate Guidelines Network (SIGN). Management of chronic venous leg ulcers: a national clinical guideline. Edinburgh: NHS Quality Improvement Scotland; 2010. Available at www.sign.ac.uk/pdf/sign120.pdf (Last access 6 April 2020).

*** Sauer K et al. Barmer GEK Heil- und Hilfsmittelreport 2014. Available at www.barmer.de/presse/infothek/studien-und-reports/heil-und-hilfsmittelreport/report-2014-38588 (last access 6 April 2020).

**** O’Donnell T F et al. Management of venous leg ulcers: Clinical practice guidelines of the Society for Vascular Surgery® and the American Venous Forum. JVS, 2014;60(2):3S - 59S.